Historie

Vezmeme-li v úvahu prokazatelnou starobylost a význam Hodonína již v dobách Velkomoravské říše, můžeme připustit, že tu bývala fara s kostelem již dávno před rokem 1240, kdy je doložena v listinách. Byl tu farářem jistý Jakub a po něm ještě Jeroným. Dalším známým farářem byl k roku 1482–1483 uváděný Jakub a po něm roku 1487 Gabriel. Bylo to zřejmě v kostele nebo kapli, která byla součástí gotického hradu (v roce 1228, současně se založením města, začíná výstavba gotického hradu u brodu přes řeku Moravu, při přechodu tzv. České cesty z Uher do Prahy).

Potom nejsou žádné zprávy o zdejší faře až do roku 1560. V tomto období působí v Hodoníně novokřtěnci, kalvíni a protestanti. V roce 1610 dokonce povolila tehdejší držitelka panství Kateřina Pállfy ustanovit zde pastora augsburgské konfese. V roce 1633 si stěžuje židlochovický farář ve zprávě pro konzistoř, kde uvádí, že na celém rozsáhlém hodonínském panství není ani jediný pravověrný katolický farář a zápis ve strážnické děkanské matrice dosvědčuje, že kostel v Hodoníně byl již dlouho před švédskou válkou i během ní zavřený.

V roce 1640 svěřuje faru v Hodoníně kyjovský farář do správy svému kaplanovi Tomáši Silvestrovi. Jeden z jeho dalších nástupců – Jan Jiří Kučera – v roce 1658 v hlášení pro olomouckou konzistoř uvádí, že zdejší fara je v rozvalinách, a proto bydlí na zámku. Farář spravuje ještě farnosti Bojanovice, Dubňany a Ratíškovice.

V tomto období byl kostel přebudován, v roce 1668 byl opatřen klenbou a dosavadní věž byla zbourána a znovu postavena. V roce 1707 byla věž zapálena bleskem, obnovena v roce 1714. Znovu zapálena bleskem 1734 a opravena ještě v témže roce. Po všech těchto bouřlivých událostech dostal kostel dnešní podobu po barokní přestvabě v letech 1780–1786. V roce 1791 byla vystavěna nová věž. Kostel je zasvěcen sv. Vavřinci (svátek 10. srpna).

Obraz sv. Vavřince na hlavním oltáři daroval kostelu spolu s novými varhanami císař Ferdinand r. 1840. Obraz namaloval vídeňský malíř Gustav Diettenberger. Křížová cesta je z roku 1861, mozaiky  nad bývalými bočními oltáři vytvořil malíř Jano Köhler. Kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v roce 1788 nákladem zdejšího mlynáře Vavřince Hofbauera. Hřbitov, který se nacházel kolem kostela, byl zrušen r. 1784 za císaře Josefa II., barokní socha sv. Šebestiána před kostelem je z dílny Matyáše Brauna z roku 1713. Z roku 1716 pochází morový sloup, který nechala postavit kněžna Marie Antonia. V roce 1854 byla přestavěna kopule věže.

Naproti věže kostela stojí fara, která je chráněnou památkou. Patří k nejstarším zachovaným budovám v Hodoníně. V roce 1805 zde přenocoval po bitvě u Slavkova ruský car Alexandr II.

V letech 1990–2003 prošel kostel sv. Vavřince v Hodoníně rozsáhlou generální opravou, včetně generální opravy střechy a věže. Byl upraven také liturgický prostor podle směrnic II. vatikánského koncilu.