Vítejte na stránkách Římskokatolické farnosti Hodonín

Byl jsem bez přístřeší a tys mi otevřel dveře svého domu. Byl jsem nahý a tys mi dal svůj plášť. Byl jsem unavený a tys mne nechal odpočinout. Byl jsem vyděšený a tys mne uklidnil. Byl jsem negramotný a tys mne naučil číst a psát. Byl jsem osamělý a tys vnesl do mé osamělosti lásku. Byl jsem ve vězení a ty ses nebál mne navštívit. Ležel jsem bezmocný svou dlouhou chorobou a tys mě neúnavně ošetřoval. Byl jsem v cizině a tys mne tam přivítal. Byl jsem nezaměstnaný a tys mi našel práci. Byl jsem raněn v boji a tys mi ovázal rány. Hledal jsem trochu vlídnosti a tys mi podal ruku. Má pleť byla černá nebo žlutá nebo bílá. Posmívali se mi, doráželi na mne a tys mi pomohl s tím křížem. Byl jsem starý a ty ses na mne tak hezky usmál. Byl jsem sklíčen starostmi a ty ses o mé hoře se mnou podělil. Viděls mne poplivaného, zhanobeného, zašlapaného, zkrvaveného a tys mne poznal, ačkoliv má tvář byla zalita potem a krví. Když se mi posmívali, věděl jsem, že jsi mi nablízku svým srdcem. A když jsem byl šťastný, dovolil jsi, abych se s tebou podělil o svou radost! Jenom nějakým "dílem" můžeme vyjádřit svou lásku k Bohu. Naše láska musí být vždycky nasměrována k někomu. A chudí, jeho bratří nejmenší, nám umožňují vyjádřit svou lásku skrze ně. Práce je jenom výrazem naší lásky k Bohu. Láskou k lidem dokazujeme, že milujeme Boha...