Eucharistie

Mezi všemi svátostmi zaujímá nejčestnější místo, protože je to živé tělo a krev Ježíše Krista. Je tak snadné a přitom tak těžké vysvětlit, proč je tato svátost tak důležitá. Kristus pod způsobami chleba a vína je zde skutečně přítomen svým tělem a svou krví, aby se nekrvavým způsobem obětoval nebeskému Otci a dal se věřícím za duchovní pokrm. Slovo eucharistie je původu řeckého a znamená díkůvzdání. Je převzato z liturgické praxe. Svátost oltářní byla ustanovena Ježíšem Kristem při poslední večeři. Máme o tom přímý důkaz v Písmu svatém: Mt 26, Mk 14, Lk 22, 1 Kor 11.

I tato svátost má materii a formu. Materií je chléb a víno, formou jsou slova Kristova, která pronáší kněz při konsekraci – proměňování. Nositelem konsekrační moci je pouze platně vysvěcený kněz. Mimořádný nositel této moci neexistuje. Řádným rozdělovatelem Eucharistie je kněz a jáhen, mimořádným je laik s dovolením ordináře. Akolyta (v naší farnosti pan František Mrázek, který přijal svěcení akolyty před půl rokem) může také podávat svaté přijímání a donášet Eucharistii nemocným.

Příjemcem Eucharistie může být každý pokřtěný člověk. K hodnému přijetí Eucharistie se vyžaduje stav posvěcující milosti, pravý a zbožný úmysl. Požadavek stavu milosti je biblicky zdůvodněn ve vážném napomenutí svatého Pavla v 1. Kor 11. Přijímat svátost oltářní ve stavu těžkého hříchu je svatokrádeží a těžkým hříchem. Kristus je přítomen celý pod každou způsobou, protože je to vždy živý Kristus. I když přijímáme pouze tělo nebo pouze krev, vždy přijímáme celého Krista. Pokud dítě neužívá plně rozumu, není pro jeho spásu nutné přijímat Eucharistii. Takové dítě není schopno hřešit, žije stále v milosti posvěcující.

U nás přistupují děti k prvnímu svatému přijímání poprvé okolo 7-8 let. Pro dospělé je přijímání Eucharistie nutné ke spáse, jak vyplývá z Janova evangelia kap. 6,53. Zda je ve svatostánku přítomen pod způsobou chleba Kristus, poznáme tak, že v blízkosti oltáře svítí obvykle červené světlo. I když se chléb nebo víno rozdělí na menší části, vždy je přítomen celý Kristus. Přítomnost Kristova trvá, pokud trvají způsoby chleba nebo vína. Když zaniknou třeba zkažením, způsoby mizí. V římském ritu používáme k eucharistii nekvašený chléb a čisté, přírodní víno bez jakékoli příměsi, nemusí být bílé. II. vatikánský koncil povolil věřícím, pokud jsou přítomni na celé mši svaté, přistoupit podruhé ke svatému přijímání.

Před přijímáním je nutné dodržet Eucharistický půst, který trvá jednu hodinu. Voda a léky tento půst neporušují. Tento půst neplatí pro vážně nemocné. Přijetím Eucharistie se odpouštějí lehké hříchy. Pokud můžeme, máme ke svatému přijímání přistupovat při každé mši svaté. Přijímat pouze jednou za rok, jak to přikazuje církevní přikázání, svědčí jednak o velmi malé snaze o hlubší duchovní život a o malé lásce ke Kristu. Na cestě k věčnosti je nám třeba posily a tu nám může dát pouze Kristovo tělo.